Motýl v kotelně

Tuhle jsem házela do kotelny dřevo na zátop. Manžel ho předloni v létě pěkně naštípal, teď nás krásně zahřeje. Šetříme jako většina z nás a čelíme nehoráznému navýšení cen energií. Zajímavé je, že před dvěma roky jsem četla na tohle téma různé články. Stálo v nich, že vlády uměle vytvoří nedostatek komodit, aby lidé měli existenční obavy. 

Kdo přijde o práci, protože se nepodrobí vakcinaci a diktátu, nebude mít pochopitelně na úhradu nákladů spojených s bydlením. Bude se muset zákonitě podvolit. Když jsem se o tom tehdy bavila s přáteli, někteří si klepali na čelo, že věřím „hoaxům“a „fake news“. 

Po dvou letech mnozí takoví zaraženě mlčí, někteří svou nedůvěru přeměnili v přesvědčení, že tehdy opravdu nešlo o dezinformace. Menšina z nich mě raději přestala vyhledávat, aby nemuseli uznat, že se tehdejší "fake news" pozvolna přeměnily v pravdu. 

Dnes jsem šla přiložit do kotle, který denně poctivě polyká topolové dřevo, které přeměňuje na blahodárné teplo. Nezbývá než doufat, že i jeho cena nestoupne do závratných výšin, aby pro nás dál  zůstalo dostupné.

Náhle se odkudsi snesl stín a u lampy v potemnělé kotelně se začala třepotat křidélka. Stín, která vrhala jeho křídla a pohled do světla mě oslepil a předpokládala jsem pohyb zatoulaného přezimujícího netopýra.

Až po chvíli moje oslepené oči rozpoznaly motýla. Uprostřed zimy se najednou z čista jasna kdesi mezi pavučinami plnými mouru, probral motýl. Překrásné paví oko. Jeden z druhů motýlů, který jsem milovala už jako malá holčička. S obdivem jsem na něj zaměřila pohled a uprostřed začouzené kotelny s úžasem sledovala jeho překrásné barvy. Jeho paví oka na mě při otevírání a přivírání křídel povzbudivě mrkala. Byla jsem a zůstávám ohromena jeho náhlým zjevením uprostřed měsíce ledna. 

Motýl začal poletovat po celé kotelně, skotačivě posedával z polena na polínko, chvíli se pokoušel narážet na okno slepé prachem... po chvíli svou snahu vyletět ven vzdal, jako by tušil, že venku na něj čeká jistá smrt.

Co tady dělá? Neměl být náhodou v kukle a s jarem z ní vylétnout? Potom mi to došlo. Babočka paví oko hibernuje. Budu tě tedy  opatrovat až do jara, milý motýlku. Ty jsi totiž symbolem osobní transformace nás všech. Mojí veskrze ezoterické duši jsi přiletěl dát na vědomí, co vše nás čeká. Motýl nám dodává naději a odvahu ke změně. Chce to jen nebát se a vymanit se ze sevření strachu a nesmyslného diktátu. Pokud to neuděláme a budeme vše snášet se skloněnými hlavami, NIKDY se nevymaníme.

Motýl, tak křehká překrásná bytost přežije. Není důvodu, proč ne ti, kteří přežít mají. "Motýl" totiž znamená "70 let" a je tak kromě symbolu lásky i symbolem dlouhověkosti.